Na Slovensku bylo i před koronavirem v mnoha domácnostech naprosto běžné, že po návratu z práce se ještě vařila večeře. Větší města, kde lidé pracují do pozdního odpoledne a často dojíždějí za prací přes půlhodinu, však zažila nový femonén.
Lucia Grigová hledá způsob, jak využít zbytky, které často končí v odpadcích.
Píše o tom také portál britské mutace magazínu Vogue, který upozornil na to, že poslední měsíce prohloubily zájem o vaření a přípravu vlastní večeře. Jak upozorňuje novinářka Clare Finney, způsobilo to řadu faktorů.
Především ve velkých městech a metropolích byla návštěva zaměstnání spojena s dojížděním do práce. Někdy klidně hodinu. Londýňané, Pařížané, ale i Pražáci nebo i \“Bratislavčané\“ z okolních satelitních městeček a vesnic by o tom věděli povídat.
Pandemie koronaviru a doporučení mnoha zaměstnavatelů, aby je lidé dělali z domova, vytvořili výraznou časovou rezervu, kterou dříve tito lidé k dispozici neměli. Jak ukazují statistiky a průzkumy, promítlo se do několika změn v našem životě. Jednou z těch „příjemnějších“ se začala odehrávat právě v kuchyni.
Jak píše britský portál, dojíždění nahradilo vaření. Zatímco kdysi bylo docela běžné, že jednotlivec či partneři po příchodu domů, oba vyčerpaní z práce, sahali po telefonu a vytáčeli číslo donáškové služby, nyní se mnoho lidí vrhlo na vaření.
Nejde však jen o to, že bychom se najednou všichni chtěli stát novým Jamiem Olivierem. Vaření se jaksi podvědomě stalo aktivitou, která definuje momenty našeho běžného života. Stal se z něho rituál, který nám pomáhá oddělit aktivity věnované práci od aktivit, které již souvisí s námi samotnými, s naším volným a oddechovým časem.
Pro více než tři čtvrtiny dotázaných se samotné vaření stalo důležitější než výsledné jídlo na stole. Pomáhá jim totiž orientovat myšlenky jiným směrem, odstřihnout se od pracovní náplně a povinností, které se nacházejí jen pár metrů od nás (nejčastěji v počítači umístěném na stole v kuchyni či obýváku, u těch šťastnějších v pracovně).
Jak poznamenává Vogue, poslední měsíce přinesly výrazný nárůst poptávky po kuchařských knihách, což zaznamenali a potvrzují i nakladatelé a vydavatelé takových titulů. Kromě klasiky z domácí kuchyně vzrostla poptávka i po exotických jídlech – ta si obvykle lidé ve větších městech dopřáli právě z donášky.
Podle psychologa Alana Redmana, kterého cituje britský módník, se při vaření uplatňuje mnoho pozitivních prvků jako v rámci času stráveného dojížděním do zaměstnání – obě nabízejí „příležitost plánovat, zkoušet a přemýšlet, jakož i zapojit vaši podvědomou kreativitu a řešení problémů“.
Vaření zároveň může být nápomocné v případě potřeby a pocitu neustálé dostupnosti, kterou zažívají (a svým zaměstnavatelům často i dovolují) někteří z nás – bez ohledu na to, že nám už dávno padla. „Jde o to, že když zaměním klávesnici za prkénko na krájení, jsem oficiálně OOO (out of office),“ poznamenal Redman.
Takže, taste prkénka na krájení, hrnce a vařečky… A užijte si během svého home-office i slovíčko „home“.
